Můj Přítel Ježíš.
Ježíš byl můj první Mistr, od něhož jsem se mnoho naučil a po jeho následování za značně útrpných zkušeností jsem se nakonec odklonil, jakkoli jsem samozřejmě zůstal na úrovni mystiky jeho žákem. Katolické kostely však již nenavštěvuji, nevím čím to je. Odklonil jsem se od křesťanství směrem k hinduismu, kde jsem navždy přijal za svého Skutečného Mistra
Bhagvána šri Dípa Nárájana Maháprabhudžího,ktrerý se dožil na rozdíl od Ježíše umučeného za svou Lásku k Bohu již ve 33 letech, rekordních 135 let v plném zdraví a síle! Takže jsem nakonec žákem Maháprabhudžího, přestože to byl Ježíš, kdo do mé hrudi vložil své planoucí ohnivé srdce Vesmírné Lásky k Bohu. Zažil jsem na své duchovní cestě mnoho výjevů z Ježíšova vnitřního života, až jsem si uvědomil, že Ježíš na svém příkladě mysticky ztvárňil Univerzální Princip podle něhož se ubírá život každého skutečného křesťana a dokonce i příslušníka jakéhokoli jiného náboženství. Přesto Ježíšovi vytýkám, že neodešel jako poustevník do pouště, ale že místo toho zaútočil na stávající politický, společenský, duchovní a náboženský řád a systém ve své Svaté zemi Izraeli. To proto se ho zbavili tak ukrutným způsobem, neboť nerespektoval realitu duality v lidské společnosti a nežil ve skrytosti, jak se vyžaduje u skutečně duchovních aspirantů. Byl tedy jakýsi typ duchovního revolucionáře, čímž ukázal podle mne největší omyl v historii této planety jímž je cesta utrpení, takže se ho nesčetné generace snažily napodobovat až na kříž, zatímco naše skutečná podstata, jak víme my v Indii, je radostně prožívaná blaženost. V tom je rozdíl víry Východu a Západu. Z těchto důvodů je většina křesťanských svatých fyzicky či vnitřně stigmatizována a stále trpí, přičemž ďábel se raduje jakou má na světě nad věřícími moc. Tohle všechno jsem pochopil, a proto jsem se odklonil od takto prožívané křesťanské spirituality, jak je praktikována za mého života ve 20. a 21. století po Kristu. Opravdu jsem zrozený hinduista, i když jsem byl nepochybně v mnoha předchozích životech katolický mnich, asketa a poustevník. Ale to je již minulost, k níž se již nikdy nebudu vracet. Můj Mistr Paramhans svámí Mahéšvaránanda často říká: "Sundejte již Ježíše z toho kříže!", což má jistě podloženo a zdůvodněno mystickým způsobem. Proto jsem i já svůj kříž s výrazným reliéfem ukřižovaného nošený kdysi hrdě na znamení utrpení na své hrudi, ze své hrudi sundal a zavěsil raději do koruny docela obyčejného buku nad svou meditační jeskyní ve Slovenském ráji, kde možná visí na větvi dosud. Ježíšovo náboženství bylo v minulosti a je bohužel i v současnosti v tomto světě velice zneužívané. Tak to Ježíš ale nechtěl. Ten učil lásce i k nepřátelům, což jste již zapoměli? I dnes mi tečou slzy, kdykoli se Ježíš dotkne nějaké citlivé struny v mém srdci. Ježišův život lze tedy rozdělit do dvou etap: etapu poustevníka v poušti a etapu revolucionáře v povrchní lidské společnosti. Já uznávám jen etapu poustevníka. Každopádně mi toho dal hodně, více než si uvědomuji. A proto říkám: "Budiž křesťané Ježíš vaším Mistrem, ale bez toho ukrutného ukřižování, které bylo jeho osobním příběhem revolucionáře v tomto negativním lidském pokolení." Nenapodobujte Ježíše bezmyšlenkovitě, dokud nemáte ty vnitřní předpoklady, které motivovaly k činům Ho. Používejte vivéku, jemné rozlišování Pravdy a netrpte ničím.
Meditujte o Ježíši radostném ve svém srdci. Jenom tam Ho naleznete. Slávu buď Tobě, Pane Ježíši.
Ať žije Láska!
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
