Sloužit nebo být observovaný.
Jednu noc jsem celou noc bděl u ohně na své poustevně Gangotrí v Maháprabhudíp ášramu ve Střílkách a přitom mi přišla na pohled pozoruhodná vnitřní vize na základě níž jsem se téměř rozhodl družstevní byt, který jednou zdědím po mamince, proměnit v malý ášram, v němž bych ubytoval několik vybraných bezdomovců. Pro tuto cestu Vesmírného Milosrdenství jsem se téměř rozhodl. Děkuji Někomu ve Vesmíru za tuto Božskou inspiraci. Tito bezdomovci by však museli vydržet bez ženy, nedrogovat, nepít alkohol, nekouřit tabák a v ášramu se stravovat výhradně vegetariánsky. Tato nabídka tedy není zdaleka pro všechny, ale je selektivní. Mohl bych je učit jógu a meditovat. Tento ášram by tedy byl zaměřen především na sociálně slabé spoluobčany. Rád bych tyto vybrané spoluobčany připravoval na setkání se Svámijim, mým Mistrem. Možná, že však tento projekt služby bližním nebudu vůbec nakonec realizovat na následné vnitřní upozornění taky Někoho z Vesmíru a budu žít jen jako skutečně pravý poustevník zcela osamocen. K ničemu se nezavazuji. Ale při ještě hlubším zamyšlení bude v mém případě přece jen lepší následovat volání svého srdce a odejít co nejdříve do úplné samoty na bázi poustevny - do observace! To znamená mít malý domek . Neboť nejdůležitější princip na cestě Poznání je být úplně ukrytý jogín. Když se na duchovní cestě totiž pod vlivem vnitřních nesnází tonoucí stébla chytá, tak zpravidla odejde velmi rychle sloužit někomu do společnosti aby nebyl sám se sebou v samotě. Takto zcela osamoceně jsem to vždycky chtěl, a takto mi to radí učinit i mé vyšší Mistrovo Já. Proto budu raději observovaný. Taková je cesta Poznání a já jsem prozřel, že služba veřejnosti odvádí od této vyšší cesty Poznání. Proto při opravdu nejhlubším zamyšlení službu bezdomovcům ve svém ášramu odmítám a budu jen zcela osamocený jogín, jak žádá u jogínů - sanjásinů, nikoli již zesvětštělých hospodářů, svatá Bhagavadgíta.
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
