Pozor na psychiatrii na duchovní cestě.
Poměrně málo se ví, že já poustevník jsem byl v psychiatrické nemocnici v Brně - Černovicích. Mezi jeskynním lidem v Moravském krasu se to ví dobře, většinou mi toto prokletí osudu přáli, protože byli ke mně negativní. Jaké však bylo jejich překvapení, když jsem se z nemocnice vrátil jednoho dne zpět do Moravského krasu a v zápětí byl navíc vysvěcený za mnicha, čímž se mi dostalo vznešeného duchovního postavení. Na jejích tvářích se zráčil značný údiv nad tou změnou mojí karmy, a téměř všichni se již zavázali mi neškodit pomluvou, nactiutrháním a nejrůznějšími duševními ataky na bázi zlého, a stali se z nich dokonce kamarádi či přátelé. Dokonce i můj sveřepý odpůrce satanista z Býčí skály je již můj internetový "přítel". Jak se to ale všechno seběhlo? Povím vám upřímně ve stručnosti celý tento pohnutý příběh. Bylo to v roce 2002 a já jsem seděl a vroucně meditoval s cílem dosáhnout Osvobození či osvícení ve své tajné jeskyni ve skalních soutězkách hor Slovenského ráje. Meditoval jsem bez problémů již 18 měsíců nepřetržitě v úplné harmonii, sebeovládání a Lásce, když tu se v mém podvědomí něco změnilo. Vycítil jsem, že mne očekává nějaká negativní změna. Jednou právě při meditaci se mi v jeskyni pocitově zjevila negativní astrální bytost, jízlivě na mě hleděla ze tmy zraňujícím způsobem a mne nenapadlo nic jiného než ji zahnat úderem Dévpuridžího božím jménem, což pomohlo. Ale neměl jsem to dělat, neboť se ukázalo, že dokonce i Dévpurídžího jméno je na tento negativní astrál slabou zbraní. Nějaký čas, přesně 24 hodin poté, kdy jsem již opět seděl ve své míruplné meditaci se to stalo a z podvědomí na mne zaútočily velice rozezlené magické démonické neviditelné bytosti. Byl jsem tím atakem zcela zmatený, neboť se mne snažily ovládnout prostřednictví mé vlastní mysli. Těžko se to někomu vysvětluje, kdo podobnou zkušenost neučinil. Nějaký čas jsem tomuto ataku astrálního světa vzdoroval, ale nakonec jsem z jeskyně odešel na poradu za svým Mistrem Svámijim do Střílek. Požádal jsem Mistra o vysvětlení těchto zvuků a démonických vnuknutí, která jsem slyšel v podvědomí. Svámiji mi na to jen řekl, že je to v pořádku a že jsem zdravý. Na ta slova jsem se vrátil zpět do své horské jeskyně ve Slovenském ráji s rozhodnutím pokračovat v přerušené meditaci. Ale vůbec to nešlo. Ovládl mne strach z neznáma pod tíhou nových útoků těchto bytostí až jsem doslova utekl z jeskyně do civilizace pod horami. Tam je nenapadlo nic jiného, vzhledem k tomu že nevěděli co mi je, než zavolat sanitku a odvézt do nemocnice a odtud na psychiatrii. Ale ani na psychitrii si se mnou nevěděli rady, ale na "hlasy" mají odbornou škatulku pod názvem "schizoifrenie", a tento cejch mi udělili. Tak jsem se ocitl v rukách lékařů jako v pasti z níž nebylo úniku. Ale abych to zestručnil... v nemocnici jsem byl na uzavřeném oddělení nakonec tři roky. Nebylo to však zas tak zlé, jak se o psychiatrii soudí. Snažili se mi na své materialistické úrovni nějak pomoci tím, že mi vnutili léky, i když jsem s léky nesouhlasil a léky jsem odmítal, neboť jsem jasně cítil, že se z této situace do níž jsem se uvrhl vlastní intenzivní nepovedenou meditaci musím vymodlit za každých okolností sám vlastním úsilím. Lékaři si dodnes myslí, že jsem nemocný, s čímž od začátku nesouhlasím, neboť toto nebyla pravá schizofrénie, neboť jsem nebyl nikdy nijak rozpolcený a vždy jsem si uchoval vlastní integritu, vlastní rozhodování a nezávislou mysl. Negativní duševní ataky na bázi zlého po dlouhé době ustoupily až zcela zmizely a místo nich nastal vnitřní mír a ráj na zemi ze společnství s Bohem, s vnitřním Mistrem, vyšším Já z hlediska mystické jógové nauky. Jak jsem již řekl ani Višvagurudží Mahéšvaránanda, kterého jsem o všem upřímně informoval, již déle neváhal svěřit mi duchovní titul svámí, což je v Indii symbol velikého duchovního a duševního pokroku. Můj Mistr mne tedy považuje za zdravého, přesto mi řekl, abych léky dál přijímal a s lékaři přátelsky spolupracoval. Moje lékařka je naštěstí v podstatě duchovní, tolerující mou osobnost, uctívající svatého Františka z Assisi, čímž si ziskala mou důvěru. Přesto ani jí již přiliš nevěřím, neboť by mne považovala za nemocného nadosmrti. To co se mi stalo byl z duchovního hlediska následek nesprávně prováděné meditace. Tento původně démonský astrál se proměnil v astrál milující a pozitivní, doslova jsem ve Spojení s Bohem a s vnitřním Mistrem. Podotýkám, že mnoho pozdějších světců jako například Antonín Poustevník, František z Assisi, Páter Pio, či třeba Johanka z Arku, byli rovněž po dlouhoui dobu pod vlivem démonů, což rozhodně jsou existující astrální bytosti a slyšeli i jejich hlasy. Později slyšeli i mystické Boží Slovo, tak jako dnes já. Tomuto prokletí čelí téměř každý mnich, který se uchýli do kluzury mnišské cely, nebo dokonce odejde jako já do hor, na poustevny. Z duchovního hlediska a po nové intenzivní meditaci jsou mi všechny tyto pohnuté událosto jasně osvětleny mému vnitřnímu vědomí a já opravdu již nepochybuji, že jsem se uzdravil, i když materialističtí lékaři tomuto bodu a vysvětlení nebudou rozumět a asi nedůvěřují. V minulých letech jsem tedy prošel bouřlivou duchovní trasformací. Četl jsem, že cesta skutečně duchovního člověka začíná právě těmito symptomy a problémy, tedy duševní posedlosti a duševní poruchou, z čehož se adept Cesty musí vylízat sám svou vlastní vůlí. Podle tohoto se to právě pozvá, že jste vyvolení vstoupit a jste pozvání do duchovního světa, který se nachází za tímto fyzickým světem, ať už jako šamani, nebo jogíni, mystici, či prostí mnichové a sanjásini. Dále jsem přesvědčený, že mnoho lidí v psychiatrických ústavech trpí v podstatě tím samým, čím jsem trpěl i já, nemají však sílu vůle se tomu vzepřít a zvítězit ve svém vědomí a podvědomí, jako jsem učinil já, a proto jen pasivně apaticky přijímají v podstatě nesmyslné léky. Dejte si proto na své duchovní cestě dobrý pozor na psychiatrii a raději se se svými vnitřními zážitky, dokud jimi procházíte, nikomu nesvěřujte. Učte si své vnitřní problémy řešit sami. K tomu slouží mantra, meditace, modlitba, cvičení ásan a krijí, prostě naše pohodová a zázračná Jóga v denním životě. A Milost Boží v osobě Mistra jako je náš Višvaguru paramhans svámí Mahéšvaránanda, který mne vede tímto životem jak dnes dobře vím již od narození.
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
