Rodiče.
Mí rodiče vytvořili z duchovního hlediska bohužel nevyvážený vztah. Moje maminka byla v mládí dokonce na úrovni anaháta čakry, zajímala se o Carl Gustav Junga a psychologii a filozofii, zatímco můj otec tvrdý chlapec ze Starého Brna byl typická druhá sexuální čakra, se zájmem o ženy. Do hospody však kupodivu nechodil. Proto musel mou maminku doslova ulovit do tohoto vztahu, čímž ji poškodil, neboť chtěla nejdříve vystudovat ekonomii na vysoké škole než by se vdala, k čemuž měla všechny studijní předpoklady, a na takovýto vztah s mým otcem nebyla proto vůbec připravena. Pro rozdílnost duchovních úrovní jim to proto ve vztahu vůbec nefungovalo, skoro každý den se pohádali a někdy taková výměna názorů končila domácím násilím. A v takovýchto duši zraňujících energiích jsme vyrůstali my, děti. Zůstali však spolu, pořád se přes ložnici usmiřovali a byli spolu údajně kvůli nám dětem. Já jsem si však již dětství myslel, že kdyby doopravdy mysleli na nás na své děti, tak by se rozvedli, aby byl doma klid a mír. Nejšťastnější období mého mládí bylo, když otec vycestoval na rok na služební cestu do Afriky. Tehdy maminka celá pookřála a všem nám v rodinném kruhu bylo spolu velice dobře. Otce jsem tedy již od dětství pro jeho násilnickou povahu neměl v úctě a dal jsem mu to pocítit zvýšeným nezájmem o jeho osobu. Přesto i pro mne otec něco dobrého udělal. Zasvětil mne totiž do trampingu, toulání přírodou, neboť za jeho žoviální maskou podnikatele vyvařovny s masitými pokrmy se skrývalo pořád citlivé trampské srdce. Poté co jsem viděl názorně jak funguje vztah muže a ženy u svých rodičů, jsem byl samozřejmě velice opatrný na tzv. svátost manželství a podvědomě jsem se utvrdil, že konkrétně já se ženit nebudu a budu žít celý život svobodně jako jeskyňář v Moravském krasu. A od tohoto vnitřního skálopevného rozhodnutí jsem měl již jen kousek k poustevnictví a mnišské řeholi.
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
