Úvod.
Po té co svámí Gyaneshwarpuri přestal psát
speleologické, sakrálně historické
a archeologické publikace, zaměřil svou pozornost na sepisování vlastní z knih nevyčtenou originální mystickou nauku z horských pousteven a meditačních jeskyni, nejen z Moravského krasu, Krkonoš a Slovenského ráje, ale i hor nad Assisi, rumunských Karpat a indického Himaláje, kde navštívil poutní místo Gomukh - Pramen Gangy a po té se usadil pod skalním převisem v pohoří nad Rišikéšem, bráně všech duchovně hledajících. Žákem Paramhanse svámího Mahéšvaránandy je od roku 1996, kdy byl iniciován do mantry a krije. Již od roku 1997 je kromě toho regulérní poustevník a od 23. července 2021 hinduistický a jógový mnich známý hrstce hledajících pod jménem Gyaneshwarpuri, hindsky "Ten který poznal", což je poukaz na duchovní cestu gyanajógy (dźňánajógy), kterou jako poustevník následuje v tomto zrození.
Tato kniha, jak informuje její podtitul je "o duchovní cestě k oranžovému rouchu", nevede tedy samozřejmě až na konec duchovní Cesty, k mókše. Tohoto vznešeného Cíle poustevník dosud nedosáhl, což nezastírá. Dokumentuje poznání a tu část duchovní cesty do vysvěcení za jógového hinduistického mnicha, což je do anaháty. I to je již relativně daleko z hlediska většinové světské populace v této převážně ateistické České republice, která je většinou bez hlubšího zájmu o duchovní hodnoty a nauky. Před třiceti roky poustevník Gyaneshwarpuri odešel osamoceně na duchovní cestu do hor, kde celkem 3 a půl roku čistého času prožil v úplném osamění v neznámé horské jeskyni v soutězkách Slovenského ráje, kdy usilovně meditoval. Kromě toho prožil mnoho dalších let i na jiných poustevnách po celém světě. Nyní žije se souhlasem Višvagurudžího se svou maminkou, trpící depresemi, v rodinném ášramu v Brně a ve volných chvílích znovu vyráží meditovat do jeskyní, na poustevny do přírody. Většinu času tráví v klauzuře svého pokuje.
Plánuje trvale žít v České republice a dosáhnout na zdejších kopcích Osvícení a Osvobození. Je však možné, že ve stáří odejde anonymně do horstev indického vysokého Himaláje, dožít někam pod Gangotrí a u Uttarkashe, kde by si rád postavil poustevnu, kterou zde v České republice zdá se v lese není možné legalizovat a postavit, z důvodu absence patřičných zákonů, které by na poustevníky vrhaly světlo jako na duchovní a kulturní dědictví tohoto národa, jímž jistě poustevník je.
V této knize nejsou zveřejněny všechny příběhy, které poustevník ve svém věku 57 let po dlouhé a strastiplné cestě prožil, ani nebude zatím zveřejněno komplexní obdržené poznání. Teprve v pozdějším věku po Osvícení zamýšlí odtajnit autobiografii své duchovní cesty vyčerpávajícím způsobem. Tato kniha je jen namátkový exkurz do problematiky poustevnictví a mnišství u Višvaguru paramhanse svámího Mahéšvaránandy. Život svámího Gyaneshwarpuri začíná, jak je u mnichů obvyklé, až po jeho mnišské iniciaci sanjás díkše, tedy v roce 2021 a co bylo předtím je již nepodstatné a bude to zahaleno mlčením. A o tom je tento Příběh jednoho svámího, který touží žít jen jako nic neznamenající poustevník, nechycházející ze svého osamění.
|
SWAMI GYANESHWARPURI POUSTEVNÍK
